O Zámku
Architektonicky čistou zámeckou budovu nechal v polovině 18. století vystavět Heřman Hanibal z Blümegenu. Bohatě zařízené interiéry ve stylu baroko, rokoko, empír a biedermeier jsou vybaveny sbírkami porcelánu, orientálních předmětů i množstvím předmětů denní potřeby. Nejcennější sbírkou je ovšem rozsáhlá kolekce obrazů z 16.–19. století se vzácným souborem děl nizozemského malířství a pracemi významných českých autorů. Působivý autenticky dochovaný interiér zámecké kaple je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla.
Zámek ve Vizovicích nechal v polovině 18. století vystavět olomoucký kanovník a pozdější biskup královéhradecký Heřman Hannibal z Blümegenu. Stavbou pověřil význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma (1710 - 1784), který pojal zámek v tehdy moderním francouzském stylu. Za Blümegenů ve druhé polovině 18. století byla nejen dokončena stavba zámku a zámecké zahrady, ale bylo pořízeno i vnitřní vybavení, které bylo neobyčejně cenné, zvláště když dědicové Heřmana Hanibala přemístili do Vizovic Blümegenovu sbírku obrazů. Současně se zámkem byla založena i zámecká zahrada ve francouzském stylu s plastikami předního brněnského sochaře Ondřeje Schweigla (1736 - 1812). Ten je také autorem výzdoby působivého interiéru zámecké kaple Panny Marie Matky Dobré rady. Na počátku 19. století přešlo panství příbuzenskou linií na rod Stillfriedů, kteří podle svých možností doplňovali obrazárnu, hlavně však její grafickou sbírku. Stillfriedové pak vlastnili vizovické panství až do roku 1945. Po 2. světové válce přešel zámek do státní správy a od roku 1948 je přístupný veřejnosti.
